Výzkum v oblasti pokročilých anatomických modelů a nanotechnologií dělá nové léčebné postupy bezpečnějšími a dostupnějšími
Každý nový lék, implantát nebo zdravotnický prostředek ujde dlouhou cestu, než se s ním pacient poprvé setká. Na této cestě je jedno místo, které je velmi důležité – okamžik, kdy se technologie poprvé dotkne lidské tkáně. Sem směřuje práce společnosti COSA, partnera Nadačního fondu Nano4hope. COSA se věnuje výzkumu a vývoji v oblasti zdravotnických technologií a pomáhá tvůrcům nových léčebných postupů je zavádět do praxe, tedy dostávat je k lidem, kteří potřebují pomoc.
Mnoho zákroků v moderní medicíně se odehrává na hranici viditelnosti – v řádu desetin milimetru. Zavedení elektrody do hlemýždě vnitřního ucha, vpravení genové terapie do struktur menších než zrnko rýže, injekce do oka. Pár stupňů navíc nebo o trochu vyšší tlak může rozhodnout o tom, zda pacient o sluch či zrak přijde, nebo jej získá zpět. Tradičně se taková řešení testují na kadaverózních vzorcích a na zvířatech – tedy na materiálech, které jsou obtížně dostupné, eticky citlivé a lidskému tělu se podobají jen částečně.
COSA jde jinou cestou. Vytváří přesné syntetické modely lidské anatomie, které se mechanicky chovají jako živá tkáň. Klíčovou roli zde hrají i nanomateriály: jemné nanovlákenné tenké vrstvy připravené AC zvlákňováním dokážou napodobit tloušťku, pružnost a odolnost skutečných lidských membrán natolik věrně, že umožňují přesně měřit to, co se odehraje během lékařského zákroku. COSA k modelům připojuje citlivé silové a tlakové senzory a robotické systémy, které zaznamenají každý milinewton síly, každý úhel a každý milimetr hloubky. Z těchto dat vznikají „mapy bezpečných cest“ – přesné návody, kudy se zákrok smí vést a čemu se naopak vyhnout, aby nedošlo k poškození nervu nebo jiné citlivé struktury.
Modely i mění způsob, jakým se chirurgové připravují na náročné operace. Některé anatomické odchylky jsou tak vzácné, že se s nimi i zkušený chirurg setká jen jednou za celou kariéru. Donedávna byla jediná možnost trénování pokročilých dovedností na kadaverózním vzorku, na který se však čeká velmi dlouho a jedná se o velmi finančně nákladnou záležitost. COSA dokáže připravit věrné modely i obtížných a méně obvyklých případů během několika dní a doručit je chirurgům prakticky kamkoliv na světě. Lékaři si tak mohou znovu a znovu vyzkoušet přesný postup, jak najít správný úhel, vycítit potřebnou sílu, vyhnout se nervozitě a vybudovat si jistotu dříve, než vstoupí na operační sál. Náročné a vzácné lékařské výkony se tím stávají dostupnými i mimo několik málo špičkových center a kvalita péče se vyrovnává napříč regiony.
Tento přístup přináší hned několik výhod. Například vývojářům nových technologií poskytuje tvrdá data, která často potřebují regulační úřady pro schvalování – a zkracuje tak cestu léčby k pacientovi. Pacientům, kteří byli dosud kvůli neobvyklé anatomii z léčby vyřazeni, otevírá dveře, které jim dříve zůstávaly zavřené.
Za zdánlivě technickými pojmy se přitom skrývají velmi lidské příběhy: děti s vrozenou hluchotou, u nichž může genová terapie nebo kochleární implantát znamenat první slyšené slovo v životě. Lidé, jejichž zrak ohrožuje onemocnění sítnice, pro něž je každá bezpečně podaná injekce nadějí na zachování pohledu na svět. COSA tyto pacienty nikdy nevidí – a přesto stojí na samém začátku jejich cesty k uzdravení. Spojení vědy, přesného měření a moderních materiálů ukazuje, že pokrok v medicíně se nerodí jen u lůžka pacienta, ale i v laboratoři, kde se trpělivě ověřuje, že nová léčba bude skutečně bezpečná.
Nano4hope – jen krůček od naděje ke skutečné pomoci